HISTORIE REIKI

HISTORIE REIKI

Reiki je forma alternativní medicíny, objevená v roce 1922 japonským budhistou Mikao Usui v Japonsku, ale prý je stará tisíce let, takže skutečný počátek není znám, jelikož Mikao Usui se uvádí jako znovuobjevitel. Skutečný počátek Reiki asi nikdo nevysleduje, jelikož existuje několik různých teorií a příběhů.

Dr. Mikao Usui (∗ 15.8.1965 – † 9.3.1926)

Narodil se v obci Taniai v Yamagata okrese Gifu v Japonsku, která se nyní nachází v blízkosti dnešní Nagoyi.  Již jako dítě se velmi pečlivě učil, přestože byl zavalen velmi těžkou povinností služby, což jeho vrstevníci neměli. Neměl moc štěstí a často se nacházel ve finanční tísni. Byl to obyčejný člověk jako každý z nás. Přesto nerezignoval a stále na sobě tvrdě pracoval. Měl ženu se kterou měl syna a dceru. Umřel v 60-ti letech na mrtvici. Různé zdroje se mohou lišit.

Jeden z několika příběhu říká, že Dr. Usui jednoho dne našel v knihovně zenového kláštera svitky a rukopisy žáka Gautama Buddhy, který popisoval, jak svatý muž uzdravoval a jak tyto metody předával druhým. Dr. Usui našel tedy po dlouhé době metodu a postup, jak uzdravovat přikládáním rukou. Ovšem rukopisy nedávaly návod na zasvěcení do Reiki energie. Proto se s prosbou, jak dojít k získání síly léčit obrátil na opata místního kláštera. Opat Dr. Usui varoval, že může při tomto pokusu přijít o život. Na jeho radu se vydal na svatou horu v okolí (Korijama v Japonsku), kde se podrobil půstu, meditacím a modlitbám. Meditace trvala 21 dní, poznal to tak, že si před sebe vyskládal 21 kamínků, které mu měly pomoci měřit čas. Každý den jeden kamínek odhodil. Poslední ráno zkoušky, v nejtmavší hodině před východem slunce, spatřil světelný paprsek, mířící přímo na něj. Jeho první reakce byla před tím utéci, ale pak si řekl, že i kdyby měl umřít, tak to přijme. Paprsek zasáhl jeho třetí oko a na chvíli ztratil vědomí. Po probrání v rychlém sledu uviděl symboly i s instrukcemi. Symboly byly obalené jemnou energií a aktivovaly v něm přístup k univerzální životní energii.

Při sestupu z posvátné hory si zranil palec na noze o kámen a nemohl pokračovat v sestupu z hory. Použil poprvé svou získanou zkušenost a instinktivně přiložil ruce na ránu. Jeho ruce začaly být horké a jeho bolest se zmírnila a krvácení pomalu ustávalo. Mohl tedy dokončit sestup. Na úpatí hory v malém hostinci se zastavil na jídlo. Všiml si, že dcera hostinského, která mu přinesla jídlo, pláče a má oteklé tváře, jelikož ji trápil bolavý zub. Po jejím svolení přiložil ruce na nemocné místo. Bolesti a otok postupně ustaly…